V prvních pokusech jsem se nedokázala pořádně odlepit od bouldermatky, ale nějak mě ten boulder "chytil" a pokusy vypadaly čím dál "lépe a radostněji". Ustát ten malý stupík se mně však ten den už nepodařilo. Jediný s čím jsem odjížděla, byly prolezený prsty a přesvědčení, že tenhle boulder jen tak nepustím. Tuto sobotu jsem měla příležitost Žihadlo znovu vyzkoušet a k mé velké radosti i VYLÉZT. Když jsem ten pro mě nejtěžší krok udělala (ze spoďáku přehodit nohy nahoru - díky tati za radu), byla jsem tak překvapená, že jsem málem zapomněla lézt dál. Naštěstí závěr dopadl v pohodě.
Na letošní Padání se bohužel nedostanu, ale už tam mám vyhlídnutý další kousky, jen škoda, že je to z Brna celkem daleko.
Záčátkem května mě čeká Melloblocco, pak asi Chironico a SP ve Švýcarsku.
Velká gratulace a v Itálii držíme palce. SINGING ROCK TEAM.
OdpovědětVymazat