Fesťák a MČR

V tradičním termínu a skoro už s tradičním deštivým počasím proběhl na konci srpna v Teplicích nad Metují filmový festival. Letos bylo jednou z doprovodných akcí MČR v boulderingu.

Docela jsem si věřila a měla jsem i natrénováno, takže kvalifikaci, která se lezla  místo ráno (to vstávání nanic bylo super!) až odpoledne jsem v pohodě vylezla 4 bouldry na Flash. Finále se oproti plánu konalo až v neděli dopoledne. Moc mě všechny ty změny nenadchly stejně jako nedostatečné žíněnky, výron v kotníku už jsem takhle jednou zažila a nic moc příjemnýho to není. V prvním finálovém bouldru jsem nedokázala se svou výškou nacpat nohu pod sebe a musela problém  řešit příliš silově. Na dalších bouldrech už jsem se nedokázala dát dohromady a bylo z toho 4. místo. Pro mě teda nic moc. Ale sport je sport.

Street climbing

Foto Bor, Ostaš - foto by Jaroslav Sijka

Léto 2010

Nezvykle velká vedra provázela letošní trochu pozměněný Rock Master. Arco je totiž pořadatelem světového šampionátu v roce 2011 a letošní závod byl pojatý jako PRE EVENT. Termín v půli července se mnohým moc nezamlouvá, ale pořadatelé slíbili, že soutěže se budou konat převážně ve večerních hodinách, takže i při vysokých teplotách to nebude tak zlý. Letošní kvalifikace žen se lezla od 8 hod ráno, což pro závodnice lezoucí na začátku bylo docela v pohodě. Já jsem se dostala na řadu někdy okolo 11 hod a můžu říct, že ve vedru 35 °C ve stínu se fakt moc dobře bouldry nelezou. Nicméně dala jsem jeden boulder, bohužel až na třetí pokus a skončila jsem těsně za semifinálem na 21.místě.

Po závodech v Arcu jsem zamířila po dvou letech do Francie na velmi dobře obsazené bouldrové závody Tout a bloc v Argentiere la Besseé. (Kousek odsud je moc pěkná lezecká oblast Ailefroide. Doporučuji jak bouldristům, tak i vícedélkovým lezcům.) V kvalifikaci je postaveno 42 bouldrů různých obtížnosí. Čas na jejich přelezení je zhruba 2krát  2 hod (závisí na počasí, letos se druhá část zkracovala). Body se přidělují podle počtu přelezů jednotlivých bouldrů. Podařiilo se mně přelézt pár docela těžkých bouldrů, ale nějak jsem nepočítala se zkráceným časem a nezbyl mně nějak čas na několik lehčích bouldrů. Výsledkem bylo 9.místo ze 47 účastnic. Celkem slušný, ale podle mě to mohlo být lepší.

Následující 4 dny jsem strávila ve švýcarské  bouldrové oblasti Magic wood. Teplota tam oproti minulým dost výrazně klesla a nebýt péřovky, tak nevím. V Magicu jsem byla lézt poprvé, takže jsem první dva dny provozovala trochu "bouldrové turistiky", ale ta nakonec taky neuškodí. Z těžších bouldrů jsem začala zkoušet  "Piranju" - 7C/C+, bouldr v mírně převislé stěně po lištách a na konci s delším krokem do oblejší lišty. Dokázala jsem bouldr vylézt na dve části, ale v celku ještě nepustil.

Z Magic woodu jsem jela na letošní poslední Světový pohár v Mnichově. Závody se konaly na olympijském stadionu při outdoorovém festivalu. Poprvé v letošním roce jsem byla v semifinále a celkově jsem skončila na 19.místě.

Melloblocco 2010, SP Greifensee

           Déšť, přeháňky, fialová barva trička a přes 2000 účastníků, včetně těch nejznámějších jmen bouldristů z celého světa. Tak by se dalo ve stručnosti charakterizovat letošní Mello. Po pátku a sobotě to vypadalo, že víc než lezení se budu věnovat sušení bouldrů. Nakonec se mi podařilo vylézt 3 "žolíky" a tím pádem být i účastnice slavnostního vyhlášení. Dost mě mrzí ještě další 2 žolíkové bouldry, u kterých jsem padala těsně pod Topem.

           V rámci přesunu na SP ve Švýcarském Greifensee jsem měla v plánu si zalézt v některé z bouldrových oblastí. Volba padla na Magic Wood. Lezení jsem, ale kvůli dešti a promočeným bouldrům, musela vyměnit za odpolední procházku a pouhou obhlídku všech TOP- bouldrů v Magicu. Fakt škoda, ale už se na ně těším!

           O prvním letošním svěťáku se mně tak nějak ani moc psát nechce. Totálně jsem to pokazila a náladu jsem měla asi jako ta týdenní deštivá obloha. Aspoň, že vše vyšlo mému "zelenému" parťákovi Adamovi a získal stříbro.